Je leckteré slovo sprosté, z úst jak lidu roste, zajisté. A mluva pražských Vénů a brněnské plotny má výrazy a rčení a figury a tropy, že při poslechu nevíte, co dřív: máte-li se nejdřív rozhořčit a pak se kořit té jazykové invenci, anebo nejdřív se jí poklonit a pak té pakáži zlořečit.
Pavel Eisner | Chrám i tvrz
Čeština je krásný, vysoce kultivovaný a výrazově bohatý jazyk. K bohatství českého jazyka patří neodmyslitelně také jeho nespisovné vrstvy a útvary.Význam znalosti spisovného jazyka je zřejmý, proto při výuce českého jazyka je slangové či nářečové slovo logicky hodnoceno jako nesprávné, stejně jako gramatická či stylistická chyba. Avšak mimo školu, resp. mimo oficiální komunikaci, slang ani nářečí nelze primárně považovat za nesprávné, jsou důležitou součástí našeho národního jazyka.
Nespisovné výrazy obecné mluvy, jsou-li vhodně použity (tj. mimo oficiální komunikaci a především v rozumné míře), jsou v běžné řeči nezastupitelné, přispívají k jemnějšímu odstínění významů i postoje či nálady mluvčího. Výstižnost a expresivita sdělení dosahovaná nespisovnými prostředky vede k rychlému pohybu slangových i původně argotických výrazů napříč společenskými vrstvami, sdělení ten mladej sekundář bude pěknej štrébr vyjádří lapidárně vše, skutečnost, její hodnocení i postoj mluvčího. Mluvčí přitom často pociťuje jako důležitou nejen expresivitu výrazu, ale i samu jeho „nespisovnost“. Nespisovné výrazy jsou základním kořením jazyka, spisovný projev, zbavený slangových slov a argotismů, má do jisté míry charakter „diety“.
Slang v užším smyslu pak kromě své základní funkce komunikační vyjadřuje také příslušnost k určité profesní či zájmové skupině. Bývá jedním z aspektů vědomí jisté výlučnosti dané profese, jejího významu. Charakteristická je snaha nováčků o co nejrychlejší ovládnutí slangu, jazykové začlenění jde často ruku v ruce se začleněním pracovním. Věříme, že zaznamenat a zachovat tradiční slangy je důležité, stále více lidí pracuje v administrativní a obchodní sféře, kde normalizační „ptydepe“ vystřídal globalizační newspeak brífinků a debrífinků.
Podobně nářečí – v případě Brna či Ostravy také specifická městská mluva – jsou výrazem příslušnosti k určitému teritoriu. Bylo by smutné, kdyby vymizela barvitá řeč regionů a celý národ mluvil beztvarou pražštinou. Je třeba zde připomenout, že v některých zemích Evropské unie mají nářečí velkorysou finanční podporu regionálních vlád, přičemž nejde jen o aspekt turistického ruchu, ale také o podporu hrdosti na vlastní region. O tom, že se to dlouhodobě vyplácí i ekonomicky, není třeba pochybovat. Slovník obsahuje také výrazy, které by mnozí z českého jazyka nejraději odstranili. Jde například o některé výrazy vulgární, ale i další, které z řady důvodů odporují dobrému vkusu. Tyto výrazy tvoří ve slovníku jen malou část, avšak jejich úplná eliminace by vytvořila zkreslený obraz skutečné mluvy, která bývá často značně vulgární. Starší a střední generace pociťuje jako nevhodnou také řadu módních slov současné mládeže. Slyšíme-li potřeboval bych s tím helpnout, můžeme mít pocit, že se mladík, který větu vyslovil, musel přeřeknout. Když však výskyt obou slov porovnáme pomocí internetového vyhledávače Google, zjistíme, že na přibližně 1000 výskytů „anglického“ tvaru slova připadá jen 750 výskytů klasického „německého“ helfnout. Jsme tak svědky procesu neustálého vývoje slangového projevu. Slovník obsahuje přes tisíc výrazů, které lze klasifikovat jako slang současné mládeže, přičemž část je řazena do některé ze specifických skupin, např. do slangu drogového aj. Pro příslušníky dnešní mladé generace bývá naopak překvapením zjištění, kolik výrazů, které považují za moderní (a tedy „své vlastní“), má původ v historickém argotu, kolik slov bylo moderních již v předchozích generacích.
Předkládaný slovník je sbírkou více než 12 000 hesel, s přibližně 15 000 významy, přičemž zahrnuje výrazy argotické, slangové, obecnou mluvu, brněnskou a ostravskou městskou mluvu a v menší míře i slova tradičních nářečí. Přibližně 10 000 výrazů zachycených v živém úzu bylo doplněno dalšími 2000 výrazy získanými excerpcí z literatury. Část autorů tohoto slovníku se sbírání slangových a dalších nespisovných výrazů věnuje již více než 20 let. Původním předmětem zájmu ovšem byly zejména nespisovné výrazy německého původu, především pomalu ustupující řemeslnický a technický slang na jedné straně a tradiční řeč brněnské „plotny“ na straně druhé. Myšlenka vydat sbírku knižně vznikla teprve v první polovině 90. let a představa, jak by kniha měla vypadat, se postupně měnila. Spolu s rozšiřováním okruhu spolupracovníků také přibývaly oblasti zájmu, takže současná sbírka obsahuje nespisovné výrazy bez většího tematického omezení. To bylo nakonec také důvodem, proč jsme pro titul knihy nezvolili výraz „slang“, ale přiklonili jsme se k dnes méně užívanému, nic¬méně tradičnímu a zejména všeobecně srozumitelnému pojmu „nespisovná čeština“.
Slovník se snaží postihnout historii slov a jejich etymologii (původ). Zařazena jsou také slova již neužívaná nebo postupně mizející. Sem patří také výrazy starého argotu (hantýrky), tedy jazyka zlodějů, žebráků, prostitutek a pasáků. Řada těchto slov však nezmizela, ale přešla do dnešní obecné (někdy i do spisovné) češtiny, mnohá přetrvávají také ve vězeňském slangu. Podobně zajímavý je jazyk „světských“ lidí, obsahující mnoho výrazů charakteristických pro argot celého středoevropského regionu. Přes velký počet shromážděných slov jsme si vědomi, že mnoho výrazů ve sbírce ještě chybí, řada slov má v různém prostředí (nebo v jednotlivých regionech) také odlišný význam a zde uvedený význam může leckdo považovat za chybný. Chybí zatím také podrobnější zpracování některých profesních slangů, málo zastoupen je např. hornický či hutnický slang. Autorský a redakční kolektiv však došel k závěru, že pro další rozvoj slovníku bude vhodné jej nyní vydat, a získat tak možnost zapojit širší veřejnost. Věříme tedy, že se mezi čtenáři najde řada budoucích spolupracovníků naší redakce, kteří sbírku obohatí o výrazy typické pro různé profese, zájmové skupiny či regiony. Pro zájemce o nespisovný jazyk je připravena webová stránka www.slangy.cz.
Za mnoho let sbírání nespisovných výrazů jsme se přesvědčili, že kdo se začne zajímat o slang či nářečí, objeví v sobě často také zájem o češtinu samu o sobě. Je dobré si uvědomit, že čeština není „majetkem“ vědeckých ústavů, ale nás všech. V době urychlujících se integračních procesů je stále důležitější vědomí vlastní identity, vlastních tradic a v této souvislosti také zájem o vlastní jazyk. V úvodu citujeme slova Pavla Eisnera, člověka, který zasvětil své dílo českému jazyku, a zejména snaze vzbudit zájem o češtinu u široké veřejnosti. Je naším přáním, aby se i tomuto slovníku, alespoň ve skromné míře, podařilo přispět k zvýšení zájmu široké veřejnosti o mateřský jazyk.
Jan Hugo, duben 2006
Copyright © Maxdorf 2006-2008